Learn about the differences between Alzheimer's and dementia, and how Alzheimer's disease progresses. We talk about why catching the disease early can make a big difference. Dr. Sharon Cohen and Dr. Yaakov Stern walk us through the stages of Alzheimer's disease, from when there are no symptoms to when memory issues start to show. They explain the stages of Alzheimer’s and how it develops over time. We also hear from Kelly, who explains her personal experiences and concerns about developing Alzheimer’s, and what she does about it. For links to resources and information covered in this series, visit our website at HealthUnmuted.com/resources What did you think of this episode? We’d love to hear from you. Please visit healthunmuted.com/feedback to let us know! Rethinking Alzheimer’s Disease was made possible with support from Eisai Inc. [00:00:00] Introduction [00:03:10] What's the difference between Alzheimer's disease and dementia? [00:07:04] When does Alzheimer’s begin to develop? [00:09:08] What is Mild Cognitive Impairment (MCI)? [00:10:36] What is subjective cognitive decline? [00:11:59] What is preclinical Alzheimer's disease? [00:13:13] Why is it important to detect Alzheimer’s disease early? Disclaimer: The content provided in this podcast is intended for informational purposes only. It is not a substitute for professional medical advice, diagnosis, or treatment. Always seek the advice of your physician or other qualified healthcare provider with any questions you may have regarding a medical condition. Never disregard professional medical advice or delay in seeking it because of something you have heard on this podcast. Reliance on any information provided by this podcast or its guests is solely at your own risk. ©2024 Mission Based Media Ltd • April 2024 • AD-M2059…
Player FM - Internet Radio Done Right
16 subscribers
Checked 15h ago
Lisätty two vuotta sitten
Sisällön tarjoaa Echo Media. Echo Media tai sen podcast-alustan kumppani lataa ja toimittaa kaiken podcast-sisällön, mukaan lukien jaksot, grafiikat ja podcast-kuvaukset. Jos uskot jonkun käyttävän tekijänoikeudella suojattua teostasi ilman lupaasi, voit seurata tässä https://fi.player.fm/legal kuvattua prosessia.
Player FM - Podcast-sovellus
Siirry offline-tilaan Player FM avulla!
Siirry offline-tilaan Player FM avulla!
))
Daily Deals
Echo Podcasty explicit
Merkitse kaikki (ei-)toistetut ...
Manage series 3427287
Sisällön tarjoaa Echo Media. Echo Media tai sen podcast-alustan kumppani lataa ja toimittaa kaiken podcast-sisällön, mukaan lukien jaksot, grafiikat ja podcast-kuvaukset. Jos uskot jonkun käyttävän tekijänoikeudella suojattua teostasi ilman lupaasi, voit seurata tässä https://fi.player.fm/legal kuvattua prosessia.
Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. • Echo Porada • Hrot Pavla Štrunce • Echo Salon • Muži za pultem • Výpravy Jiřího Peňáse • Pravda neexistuje TM • Minulost není historie
…
continue reading
510 jaksoa
Jaa
Merkitse kaikki (ei-)toistetut ...
Manage series 3427287
Sisällön tarjoaa Echo Media. Echo Media tai sen podcast-alustan kumppani lataa ja toimittaa kaiken podcast-sisällön, mukaan lukien jaksot, grafiikat ja podcast-kuvaukset. Jos uskot jonkun käyttävän tekijänoikeudella suojattua teostasi ilman lupaasi, voit seurata tässä https://fi.player.fm/legal kuvattua prosessia.
Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. • Echo Porada • Hrot Pavla Štrunce • Echo Salon • Muži za pultem • Výpravy Jiřího Peňáse • Pravda neexistuje TM • Minulost není historie
…
continue reading
510 jaksoa
Semua episode
×
„Ideály nám mohou říci něco důležitého o tom, kým bychom chtěli být. Ale kompromisy nám říkají, kým jsme,“ píše v knize O kompromisu a shnilých kompromisech izraelský filozof Avishai Margalit. Ač nepříjemné bývají kompromisy nevyhnutelné. Bez kompromisu bychom nedaly dohromady snad žádný vztah, přitom vztahy – nejen třeba partnerské, ale i ty mezi občany – jsou právě pro demokracii ústřední: umožňují nám myslet a postihnout složitost situací, v níž se nacházíme. Proč je kompromis natolik těžký? Často se k němu odhodláváme poté, co jsme se nějakou dobu s druhou stranou svářili, či s ní přímo byli ve válce. Vyžaduje to „rozdělit to, co nás rozděluje“, jak píše Margalit. Jinými slovy musí každý učinit svůj díl ústupků, a tím se druhému přiblížit. Výsledkem dobrého kompromisu je, že ani jeden není spokojený zcela, ale dosáhne něčeho podstatnějšího než spokojenost – třeba mír, který je podmínkou života i myšlení. Válečnictví nepřipouští pečlivé rozlišování. Jsme dnes méně ochotní ke kompromisům? Je to možné. Jsme přetíženi informacemi, lidmi, kauzami. Nejúspěšnější a nejúčinnější filtr je moralizování. Když moralizujeme, řekneme si, že s druhým člověkem nemá smysl se bavit, protože je špatný, či přímo zlý. Možná je chyba tento postup příliš moralizovat. V případě informačního přetlaku, v němž se moderní západní společnosti ocitly, jde o reflex, který nám umožňuje něco vnímat. Jenže když moralizujeme, je obtížnější dospět ke smíru, protože první podmínka kompromisu je přestat druhého démonizovat. A právě tohle – uznat druhého a jeho stanovisko jako legitimní – bývá složitější než sám obsah kompromisu. Kapitoly I. Kompromituje kompromis? [úvod až 8:10] II. Kompromis: nevyhnutelné nepohodlí [8:10 až 19:30] III. Kompromis bývá konfliktem míru a spravedlnosti [19:30 až 50:10] IV. Jsme dnes méně ochotni přistoupit na kompromisy? [50:10 až konec] Bibliografie Michael Hesse, „Margalit: Philosoph Avishai Margalit über Krieg in Gaza: Es wird keinen gerechten Frieden geben“, in: Franfurter Rundschau , 12. 7. 2024, https://www.fr.de/kultur/gesellschaft/philosoph-avishai-margalit-ueber-krieg-in-gaza-es-wird-keinen-gerechten-frieden-geben-93184219.html Avishai Margalit, On Compromise and Rotten Compromises , Princeton: Princeton University Press, 2009. Eva Menasse, Gedankenspiele über den Kompromiss , Wien: Literaturverlag Droschl, 2020. Véronique Zanneti, Spielarten des Kompromisses , Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2022.…
1 Evropa se pohřbívá sama. Nejde masivně zbrojit i dekarbonizovat. Příští stanice jsou obrovské dluhy 21:45
Evropa se pohřbívá sama. Nejde masivně zbrojit i dekarbonizovat současně, příští stanice jsou obrovské dluhyZelená politika versus zbrojení. Evropská unie se snaží plnit oba cíle současně, jenže cena je vysoká – rostoucí dluhy a hrozba zpomalující ekonomiky. Proč si Evropa podkopává vlastní průmysl a jaké důsledky bude mít její politika pro Česko? O tom už v Hrotcastu s Markétou Malou.Napjatá situace ve světě nutí Evropu do plánů na masivní přezbrojení. Bruselské elity ale nehodlají slevit ze svých zelených snů. Na jednu stranu tak tvrdí, že unijní ekonomiku zachrání probuzení vojenského průmyslu, na druhou stále chtějí snižovat uhlíkovou stopu a nejlépe budovat i sociální stát. Jak tohle jde dohromady?„Nejde,“ říká ekonomická novinářka Echo24 Markéta Malá. „Pokud bychom chtěli mít všechno, znamená to masivní zadlužení,“ zdůrazňuje v novém Hrotcastu s Pavlem Štruncem.Malá připomíná, že si Evropa svůj průmysl sama dlouhodobě pohřbívá umělým zdražováním energií. „Nejde mi dohromady, že bychom najednou chtěli mít silný zbrojní průmysl a do toho čistou energii. Buď jedno, nebo druhé,“ apeluje.Unijní špičky přitom v současnosti čím dál hlasitěji hovoří o nutnosti oživit průmysl v sedmadvacítce. Zároveň ale dělají paradoxní kroky, jako když představily Clean Deal, doplněk ke Green Dealu. „Vůbec neobsahuje opatření, která bychom pro rozhýbání průmyslu očekávali. Například aby se do ceny elektřiny tolik nepropisovala cena plynu, aby do toho tolik nezasahovaly emisní povolenky. Nic z toho tam není,“ říká redaktorka Echo24.Když jsme u zmíněného zbrojení, s jednou zbraní teď přišlo Německo – a je to úplná bomba. Bohužel sebevražedná a namířená přímo proti zemi, která si s ní zahrává. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz prosadil astronomické navýšení výdajů na obranu a s tím i povolení dluhové brzdy, kterou má nejvýkonnější evropská ekonomika ještě od dob kancléřky Angely Merkelové.Aby svůj záměr prohlasoval, musel ale ustoupit Zeleným. Slíbil proto zároveň i obří výdaje na dekarbonizaci a to, že bude Německo do roku 2045 uhlíkově neutrální. To už je čistá kvadratura kruhu, protože ekologickou a udržitelnou výrobu vojenské techniky, navíc v době, kdy je potřeba s produkcí zbraňových systémů chvátat, si nejde ani představit.A co Češi?Stejná dilemata přitom čekají i Česko. Ministerstvo obrany teď hlásí, že abychom vůbec plnili slíbaná dvě procenta HDP výdajů na obranu, chybí nám v rozpočtu okolo osmi miliard. A protože se náklady na zbrojení mají každoročně zvyšovat, po silvestru už to bude miliard šestnáct.Ministr financí Zbyněk Stanjura už podal návrh, aby se rozvolnila pravidla rozpočtové zodpovědnosti. Nejen pro tento kabinet, ale i pro příští vládu, která vzejde z podzimních voleb, tak přichází náročný úkol, kde na to všechno vezme peníze.Jsou současné plány Bruselu vůbec realistické, nebo se Evropa ponoří ještě hlouběji do ekonomických problémů? Stane se EU pro trhy toxickou a nebezpečnou? A co chystané změny udělají s inflací na kontinentě? Proč byl donedávna zbrojařský byznys „špinavý“ a banky ho nechtěly podporovat? A čím si v sedmadvacítce brzdíme průmyslovou výrobu?Pusťte si nový Hrotcast.…
Mnichovskou dohodou přišlo Československo o téměř 30 000 čtverečních kilometrů území, na kterém žilo 3,75 milionu lidí. Státnímu útvaru, který tak vznikl, se říká Druhá republika. Představitelé tohoto státu tvrdili, že je třeba se poučit z chyb První republiky. Místo mnoha politických stran proto zůstaly jen dvě. První byla pravicová Strana národní jednoty, kde se pod vedením agrárníků sjednotily občanské strany a část národních socialistů, jako opozice pak vznikla Národní strana práce složená ze sociálních demokratů a levého křídla národních socialistů. Program Strany národní jednoty byl inspirován korporativistickým programem italských fašistů. Důraz byl kladen na poslušnost jedince vůči státu, tedy se prosadil nacionalistický kolektivismus. Byl také značně umenšen význam parlamentu, protože přijatý zmocňovací zákon umožňoval vládě a prezidentovi vládnout bez parlamentu. Národní shromáždění se pak už ani nesešlo. Totalita nebyla vnímána jako něco nutně negativního. Místo demokratického státu tak vznikl autoritativní národní stát. To vyvrcholilo v únoru 1939, když se Strana národní jednoty prohlásila za výhradní nositelku vůle národa, tedy něco podobného, co udělali později komunisté s uzákoněním vedoucí úlohy strany. Pro Národní stranu práce jako opozici pak už nebylo místo. Parlament nefungoval už dávno. Stát tak mířil k vládě jedné strany a víceméně totalitnímu režimu. Naši pověst národa oddaného demokracii tak zachránil Adolf Hitler, který zemi v březnu 1939 obsadil a fakticky zabránil tomu, abychom se sami znemožnili. Takže se můžeme dál honosit svými demokratickými tradicemi.…
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl poslanec hnutí ANO Patrik Nacher a tvrdí: "Koalice nás roky ignoruje, a když chce PR, tak nás pozve na schůzku až poté, co už rozhodla. To přece nedává smysl." Vláda podle něj s opozicí odmítá dlouhodobě jednat a místo toho ji využívá jen k mediálním hrám. Rozhoduje se sama a opozici jen zve na schůzky, kde už nelze nic změnit. „My tam nebudeme dělat stafáž, aby si pak vláda mohla v médiích stěžovat, že jsme neústupní,“ dodává. A kritizuje i média, podle něj mají na opozici a vládní strany dvojí metr: „Média mají kontrolovat vládu, ne opozici. My jsme pod drobnohledem, zatímco vláda dostává mediální krytí. To není fér.“ Jako příklad uvedl pokrytí kauz. Zatímco slova Aleny Schillerové o „parchantovi“ se podle něj propírala dny, kauza poslance Martina Laciny ze STAN, který měl střet zájmů v České televizi, prošla bez většího povšimnutí. Jedním z hlavních témat, o kterých se v posledních týdnech mluví, je navýšení výdajů na obranu na 3 % HDP. Vláda v čele s premiérem Fialou to prezentuje jako zásadní krok k posílení bezpečnosti Česka. Nacher je ale skeptický. „Není to jen o číslech. Když zaplatíte faktury o rok dřív, splníte 2 %, ale zvýší to bezpečnost? To je otázka. Hlavní je, za co ty peníze utratíte,“ zdůrazňuje. Podle něj je potřeba klást důraz na efektivní investice, nejen na plnění čísel. Zmiňuje například nábor vojáků, který podle něj vláda zanedbává: „Za naši vlády přibylo 5 000 vojáků, za té současné jen 800. K čemu jsou letadla, když je nemá kdo obsluhovat." A došlo i na nákup letadel F-35 „Já jsem vždycky říkal, že bychom měli podporovat evropské firmy a pokračovat s Gripenem. To je konzistentní názor. To, co teď vidíme kolem F-35, je populismus v přímém přenosu,“ tvrdí Nacher. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz…
1 Hej, Slované #38: Další válka na Balkáně? V Bosně se chystá zatčení prezidenta, státu hrozí rozpad 30:30
Minulý týden byla v Bosně a Hercegovině preventivně posílena mise EUFOR, mimo jiné i sto padesáti českými vojáky. Došlo k tomu v reakci na mediální výstupy a politické kroky prezidenta srbské entity Milorada Dodika, který byl za nerespektování nařízení kanceláře Vysokého představitele při EU pro Bosnu a Hercegovinu Christiana Schmidta soudem v první instanci odsouzen k odnětí svobody na jeden rok a k zákazu vykonávání funkce prezidenta na pět let. Dodik spolu se svými spolupracovníky v reakci na rozsudek přijal několik zákonů, jež jsou v rozporu s ústavou Bosny a Hercegoviny. Protože si toho je vědom, preventivně požádal o vojenskou pomoc Vladimira Putina. Takové zprávy pochopitelně vyvolávají v Evropě obavy, a po čase proto opět přitáhly pozornost k přehlíženému regionu. O vývoji situace a příčinách nové eskalace starých konfliktů diskutují bratři Novosadové s historikem Ondřejem Žílou. Na úvod znovu připomínáme a detailně probíráme komplikované administrativní uspořádání Bosny a Hercegoviny – asi nejsložitěji organizovaného evropského státu – a problémy, které jsou s tím spojené a které se dlouhodobě do fungování země promítají. Ondřej Žíla přibližuje fungování úřadu Vysokého představitele, posouvání pravomocí jednotlivých národních entit na celonárodní úroveň (například vznik celonárodní armády) a pozastavuje se nad kariérou prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika, který se z kdysi reformního a prozápadního politika v průběhu let posunul do pozice populistického separatisty a hlavního destabilizačního faktoru Bosny a Hercegoviny. Jak si Dodikovu politickou akrobacii vysvětlit? Jde pouze o politické manévry, anebo Dodik coby největší bosenský podnikatel populismu využívá k dalšímu svému obohacování? Blíže vysvětlujeme rovněž situaci kolem rozsudku a zatykače, jemuž ale nečelí jenom Dodik, ale také jeho blízcí spolupracovníci Nenad Stevandić a Radovan Vičković. V souvislosti s tím Jakub přibližuje i prezidentův evakuační plán, do kterého jsou zapleteny dokonce maďarské speciální policejní jednotky. Právě Dodiková dlouhodobá spolupráce s Viktorem Orbánem, Aleksandrem Vučićem, Vladimirem Putinem, ale i Donaldem Trumpem vyvolává na západě Evropy obavy, že situace spěje k destabilizaci regionu a rozpoutání dalšího válečného konfliktu na kontinentě. Ostatně Bosna a Hercegovina je ideální prostor k nové válce, ať už vzhledem ke své pohnuté historii, nebo vzhledem k neustále posilovanému napětí mezi národy, jež v ní žijí. Přestože v bosenskohercegovské společnosti aktuálně není dostatečné množství bojeschopných mužů (ani žen), domnívá se Ondřej Žíla, že bohatá naleziště nerostných surovin, jež jsou v zemi k mání, budou ještě více než doposud přitahovat pozornost hlavních světových hráčů. A právě na tuto kartu patrně Milorad Dodik sází už nyní ve snaze získat pro sebe podporu ze strany USA a Ruské federace. Jaký vliv na jeho postavení by mohl mít podpis smlouvy o těžbě nerostů na Ukrajině? Opravdu hrozí rozpad země nebo přerozdělování hranic mezi jednotlivými bosenskými etniky? Skončí nakonec Milorad Dodik za mřížemi? Aneb podcast, který se u nás na důležité otázky ptá jako první.…
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz Zadlužování kvůli nákladům na zbrojení. Začalo s tím Německo a teď se k tomu nejspíš připojí celá Evropská unie a Petr Fiala nás do tohoto programu jede přihlásit. „Oživení německé ekonomiky je sice žádoucí, ale tyhle peníze rozpoutají inflační tlaky, trhy na to reagují už teď,“ říká Markéta Malá .„Že se musíme najednou hrozně rychle vyzbrojit nám říkají elity, které v posledních patnácti dvaceti letech, na jakékoliv téma sáhly, tak byly mimo,“ dodává Daniel Kaiser. Zvýšení koncesionářských poplatků znamená, že každá firma nad pět set zaměstnanců bude platit 250 tisíc korun ročně. „Byť je to třeba stavební firma a je dost nepravděpodobné, že by zedníci nebo montéři se během své práce dívali na ČT24,“ říká Dalibor Balšínek. A na přetřes přišla i budoucnost rádia Svobodná Evropa. Česko chce, aby americkou stanici vysílající do řady nesvobodných zemí spolu s ním financovaly další evropské země. V podcastu Echo Porada diskutovali Markéta Malá, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek. X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz…
1 SPM Invest koupila značku pánské módy FERATT: Chceme dopřát mužům top kvalitu a zážitek z nákupu 25:46
Investiční skupina SPM se stala stoprocentním vlastníkem tradiční české značky prémiové pánské módy FERATT. A hostem podcastu HROT byla Karin Lauková, vedoucí retail divize investičního fondu SPM. Podle Laukové se firma připravuje na expanzi a modernizaci včetně rozvoje e-commerce a otevření nových poboček. FERATT je prý tradiční česká značka, která se odlišuje od levné a rychlé módy dostupné na online tržištích. Společnost chce i nadále poskytovat osobní poradenství, vysokou kvalitu materiálů a střihů a zážitek, který internetové obchody nemohou nahradit. „Věříme, že zákazníci stále hledají osobní přístup a prvotřídní kvalitu. Naše investice do Feratu pomůže posílit jeho pozici mezi lídry na trhu pánské módy,“ říká Lauková. Aktuálně má Feratt 15 prodejen – většinou na Moravě a ve východních Čechách. SPM však vidí velký potenciál v rozšíření do západních Čech – jedním z prvních cílů je Plzeň. Vedle fyzických prodejen se firma chystá posílit e-commerce, která zatím nebyla plně využita.„Chceme vytvořit strategii, která zákazníkům umožní propojení online a offline světa. Cílem je, aby si zákazník mohl vybrat online, ale osobně si zboží vyzkoušet, případně využít služeb našich poradců,“ vysvětluje Lauková. SPM Invest v minulosti získala většinový podíl ve společnosti Danidarks, pod kterou spadá značka Pietro Filipi. Zatímco Ferat se specializuje na pánskou módu, Pietro Filipi se bude nově soustředit výhradně na dámskou módu „Vidíme velkou synergií mezi oběma značkami. Každá má svůj směr a cílovou skupinu, ale společně představují českou prémiovou módu,“ doplňuje Lauková.…
1 Kultura kriplů? Už dávno ne! O herním průmyslu v Echo Salonu diskutují Daniel Vávra, Pavel Dobrovský, Pavel Šebor a Ivan Buchta 37:35
Za sedm let od vydání si hru Kingdom Come: Deliverence podle jejího tvůrce Dana Vávry zahrálo prý až 25 milionů lidí. Z letošního pokračování se rychle a poměrně očekávaně stal celosvětový fenomén. Do Kutné Hory míří zástupy zahraničních turistů, kteří na vlastní oči chtějí vidět středověké reálie, specializované firmy jim vytvářejí programy na míru. Jak mohou být počítačové hry pouhou formou eskapismu, když někoho donutí, aby se přes půl světa vydal „po stopách Jana Žižky“? Ze zábavy, které se koncem 90. letech v časopisu Reflex dostalo neslavného označení „kultura kriplů“, se stala regulérní umělecká forma a v rámci současné české kultury i nejvýraznější export, kterým se můžeme pochlubit. Pozvání do debaty přijal publicista Pavel Dobrovský z časopisu Level a zástupci tří nejvýznamnějších českých herních studií: za Bohemia Interactive přišel Ivan Buchta, za SCS Software Pavel Šebor a za Warhorse Studios Daniel Vávra.…
1 Strach ne, ale respekt. Bývalý člen 601. skupiny speciálních sil o odvaze, výcviku i bojových misích 39:00
"Když máte koule a máte ten skill, ta odvaha s tím přichází," říká Ondřej Spisar, bývalý příslušník 601. skupiny speciálních sil, který strávil téměř dvacet let v jedné z nejelitnějších jednotek české armády. V exkluzivním rozhovoru v podcastu Men’s Factor mluví o vojenském výcviku, misích v zahraničí i o připravenosti dnešní společnosti na případný konflikt. Cesta do 601. skupiny rozhodně není jednoduchá. „Výběrové řízení trvá šest dní. Hodně se běhá, spí se málo, fyzická zátěž je extrémní. Třeba jsme nesli pytle s pískem a já si říkal, že mi upadnou ruce. Pak nám je instruktoři sebrali, aby zjistili, jestli jsme si cestou něco neodsypali,“ vzpomíná Spisar. Důležitým aspektem je i psychologická příprava. „Musíte zvládnout testy, třeba rozpoznávání tvarů za pár vteřin. Na tom odpadne polovina lidí. “Spisar sloužil v Afghánistánu i Mali a během své služby zažil několik přestřelek. Ale přímý boj s nepřítelem nebyl tou největší hrozbou. „Nejhorší byly nástražné výbušné systémy. Víte, že proti tomu vám nepomůže žádný výcvik. Můžete být špičkový voják, ale když najedete na minu, je to otázka náhody,“ popisuje. Na otázku, zda pociťoval strach, odpovídá: „Spíš respekt. Když jsme večer sedali do vrtulníku, věděl jsem, kam letíme, co nás čeká. Ale ve chvíli, kdy začne akce, přemýšlet není čas. Děláte jen to, co máte natrénováno tisíckrát.“ Podle Spisara dnešní mladá generace nemá příliš zájem o vojenskou službu. „Češi nikdy nebyli extra bojovníci, spíš přežívali. Dřív tu bylo víc trampů, lidí, co uměli v přírodě přežít. Dneska? Mnozí nikdy ani nespali pod širákem. Myslím, že kdyby přišel konflikt, tak by většina nevěděla, co dělat.“…
Protagonista románu Lidská skvrna od Philipa Rotha poznamenává, že západní písemnictví vzniká ze sporu – ze sporu nad krásnou Helenou, který nakonec přerostl ve válku. V nadsázce lze totéž říct i o filozofii. Pro mnohé myslitele napříč staletími je stěžení Hérakleitův výrok, dle kterého je válka otcem všech věcí. Znamená to, že sklon k agresivitě je vlastní i filozofii a že se snad tato agresivita může přelévat do skutečných válek? Tuto tezi formuluje v knize Totalita a nekonečno filozof Emmanuel Lévinas. Má za to, že princip identity vládnoucí filozofii, tedy snaha převést stejnost na různost, se skutečně ozývá i ve válce. Válka je v tom případě bytostně spjatá s naším myšlením. Jsme bojové plemeno, protože jsme se naučili myslet skrze kategorie my a oni. Lze se to odnaučit? Lévinas říká, že nám nic jiného nezbývá, ne po druhé světové válce. A možná jsme se i ledacos odnaučovali, třeba i tím, že jsme si poslední roky říkali, že pravou sílou je slabost. I to má své kulturní dějiny. Ježíš učil, že skutečnou mocí je služba. Tato myšlenka – či spíše Ježíšova existence – se podle italského filozofa Giovanni Vattima vtělila do dějin západu. Navzdory tomu, že i křesťanství má svou agresivní stránku, obecně kulturu zjemňuje. A přestože byl Ježíš vše jiné jen ne slabý, formuloval Vattimo právě na pozadí křesťanství tzv. pensiore debole, slabé myšlení, které je prý pravou silou západní společnosti. V čem tkví tato „slabost“? Třeba v tomto: Postupně přestáváme fyzicky trestat; neupalujeme, ale diskutujeme; odbouráváme hierarchie; společnost stavíme na konsensu, ne na moci. Ale není to nakonec jen část pravdy? Nemá v sobě každé myšlení kus agrese, bez níž by nebylo ani nic dobrého? A jak rozumět tomu, že se nám na veřejnosti náhle mísí dva imperativy? Ještě si opakujeme „slabost je síla“, ale také už slýcháme, že je třeba dát „zbraně na stůl“. Znamená to, že se chceme částečně rozejít s principem „slabého myšlení“? Nebo nechceme, ale musíme? Kapitoly I. Hádka, z níž vyrůstá západní písemnictví [začátek až 16:20] II. Pryč od totality! [16:20 až 42:00] III. Richard Overy: Války jsou dobré „k myšlení“. [42:00 až 57:30] IV. Fašistický princip uprostřed současnosti [57:30 až konec] Bibliografie Emmanuel Levinas, Totalita a nekonečno, přel. Miroslav Petříček – Jan Sokol, Praha: OIKOYMENH, Tamtéž, str. 10. Tereza Matějčková, „Jsem na Tebe alergická. Hegel a Lévinas o vztahu k druhému“, in: Jakub Sirovátka – Ondřej Sikora, Lévinas v konfrontaci, Praha: OIKOYMENH, 2020, str. 36–53. Richard Overy, Why Wars? New York: Norton Company, 2024. Philip Roth, The Human Stain, London: Vintage, 2000. Peter Trawny ve skvělé knize Hitler, die Philosophie und der Hass (Berlin: Matthes & Seitz, 2022). Gianni Vattimo, Transparentní společnosti, přel. Antonín Kosík, Praha: Rubato, 2013. Zlomky předsokratovských myslitelů, přel. Karel Svoboda, Praha: Československý akademie věd, 1962.…
1 Putin jednat chce, Zelensky pochopil, že bez Trumpa válku prohrál. Vance bude příští prezident 23:42
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. A mluvilo se hlavně o tom, jak prezident Trump vystupuje směrem k Rusku i Ukrajině. "On se nerozpakuje řešit, kdo je good guy a kdo je bad guy. Použije cukr a bič, přitlačí obě strany ke zdi," říká Svoboda. Trump podle něj už ukázal, že je schopen na Ukrajince i Rusy vyvinout silný tlak. "Když je potřeba, vypne Ukrajincům satelitní podporu, Rusku může způsobit ekonomické problémy skrze SWIFT nebo OPEC," vysvětluje Svoboda. Trump tlačí na obě strany, což podle kritiků působí nefér vůči Ukrajině. Svoboda ale upozorňuje: "Mír uzavírají nepřátelé. Kdybychom se podívali do historie, vždycky se dohodli ti, kteří proti sobě bojovali." Podle Svobody však jednání ukazují, že i Putin je ochoten diskutovat: "Putin ví, že s USA jednat musí. Trump mu říká: poslouchej mého zmocněnce, a on ho poslouchá." Podle Svobody se ukrajinský prezident ocitl mezi mlýnskými kameny. "On už nikdy nebude mít klidný život. Až skončí ve funkci, budou tu ti, kteří si s ním budou chtít vyřídit účty, ať už politické, nebo osobní," upozorňuje Svoboda. Navíc čelí vnitřní opozici včetně bývalého prezidenta Porošenka. "Ten vyjmenovává nesplnitelné podmínky a říká: dosáhl toho Zelenskyj? Nedosáhl," říká Svoboda. "Jeho pozice je složitá." "J.D. Vance buduje svou politickou kariéru a míří k prezidentské kandidatuře. Jeho vliv na Trumpa je obrovský,“ komentuje Svoboda roli amerického viceprezidenta a dodává, že Viceprezident a prezident USA spolu běžně nesedí v jedné místnosti, aby v případě atentátu či nehody byl vždy jeden k dispozici. Trump a Vance tuhle zásadu porušují, což ukazuje jejich úzkou spolupráci. "Vance se stal hlasem tvrdé linie a potvrzuje, že Trumpova administrativa nebude k Ukrajině přistupovat jako Bidenova." Podle bývalého ministra je jen otázkou času, kdy se Trump a Vance střetnou. „Oba mají velké ego a každý si myslí, že je ten lepší." Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz…
Film Vlny režiséra a scénáristy Jiřího Mádla je ukázkovým příkladem platnosti teorie, podle které si minulost vždy rekonstruujeme tak, aby odpovídala našim současným potřebám. Vyprávění o roku 1968 natočil Jiří Mádl jako příběh střetu dobra se zlem, kde dobro představují stateční čeští novináři bojující za „kultivovaný evropský svět“ proti „primitivnímu ruskému světu“ - abychom použili režisérova slova – a zlo komunističtí estébáci a sovětští vojáci. Jde tedy o poněkud schematičtější variantu příběhu o touze českého národa po svobodě. Přitom není to tak dávno, co byl rok 1968 vyprávěn jednou jako tragický pokus o reformu nereformovatelného, jindy jako mocenský boj mezi dvěma frakcemi komunistické strany. V současné české společnosti, zvlášť v dnešní nejisté době, ale zřejmě existuje neukojená potřeba dokazovat si naše hrdinství a odhodlání bojovat. A této poptávce vyšly Vlny vstříc plnou měrou a staly se s více než milionem diváků nejnavštěvovanější film loňského roku a nyní byly oceněny několika Českými lvy, včetně ceny za nejlepší film roku. Mladá generace a všichni ti, kteří události v letech 1967 a 1968 nezažili, budou zřejmě navždy vnímat rok 1968 jako černobílý filmový příběh hrdinného boje hrstky českých rozhlasových reportérů za svobodu. Síla tohoto mýtu nejspíš překoná vytrácející se vzpomínky pamětníků. Ale tak to je asi s historií vždy……
1 Trump tlačí Evropu do masivního zbrojení. To náš průmysl nemůže zachránit, říká ekonom Bureš 26:54
Zbrojení hlava nehlava naši ekonomiku nespasí. Část peněz stejně skončí v USA a roztříštěnost evropských obranných projektů dramaticky snižuje efektivitu investic. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše potřebuje Evropa jednotný postup a dlouhodobý plán. V novém Hrotcastu mluví i o chaosu, do něhož americký prezident Donald Trump uvrhl finanční trhy, a obchodní válce, jejíž dopady brzo pocítíme i my. Jak by podle něj měla Evropská unie reagovat?…
1 Hej, Slované #37: Rusko se snaží vymazat ukrajinský příběh. Cíleně ničí tamní památky, Česko je lídr v jejich záchraně 27:21
Česko se významně podílí na záchraně ukrajinského kulturního a uměleckého dědictví a příliš se to neví. Například v lednu dodalo ministerstvo kultury na Ukrajinu takzvanou Archu I neboli mobilní pracoviště, které jezdí po ukrajinských knihovnách a archivech a schraňuje a skenuje vzácné staré knihy, tisky a dokumenty, aby Ukrajincům a lidstvu zůstaly zachovány napořád. „Uvědomme si, že Rusové na Ukrajině cíleně ničí památky včetně těch, jež jsou zapsány na seznam UNESCO. Čili huntují památky celého lidstva, nejen ukrajinské,“ vysvětluje host další epizody sourozeneckého podcastu Hej, Slované Ondřej Chrást, který působí jako koordinátor kulturní pomoci Ukrajině právě na českém ministerstvu kultury. (Podotkněme, že kvůli Jakubově nemoci je výjimečně Lukáš na hosta sám.) V posledních týdnech je Ukrajina samozřejmě jedno z čelných témat tuzemských debat. Hodně se hovoří o mírovém vyjednávání, postoji Ameriky, o nerostných surovinách. Stranou pozornosti přitom bohužel stojí snažení, které vyvíjí české ministerstvo kultury, jež přišlo s unikátním projektem na záchranu ukrajinského umění. Ruský útok totiž směřuje proti muzeím, divadlům, knihovnám, archivům, protože se snaží vymazat ukrajinskou paměť a tím pádem de facto příběh ukrajinského národa. Přitom je velmi dobře známo, kteří kunsthistorici se na tomto rabování podílejí – přesto s nimi svět komunikuje. Dění v kultuře je ve válce na Ukrajině zcela nové pole, o němž se pořád spíše mlčí. Co vlastně zachraňujeme? Nejen vzácné tisky, ale překvapivě Česko – aktuálně světový lídr v kulturní pomoci na Ukrajině – staví také mobilní vědecké zařízení, které je s to skenovat sochy, aby v případě potřeby mohly vzniknout jejich kopie. Tyto takzvané archy jsou darem českého státu Ukrajině, placeným přitom ze soukromých, nikoli veřejných peněz. Ondřej Chrást také přibližuje, jak se Česko spolu s dalšími zeměmi připravuje na poválečnou obnovu ukrajinské kulturní a umělecké scény, která samozřejmě bude muset být obrovská a pohybovat se v nepředstavitelných číslech – bude se počítat na generace. Aby bylo zřejmé oč jde: památky se teď samozřejmě neobnovují, „pouze“ se zachraňují před úplným zničením. Stranou zájmu tak například nyní je památková peče, zato se činí knihovníci a kunsthistorici. Chrást také vysvětluje, že ani živá kultura není v Ukrajině v dobré kondici – první dva roky po velké ruské invazi na příklad nehrála divadla, protože jejich rozpočty samozřejmě potřebuje armáda. Česká strana se nově také podílí na velkém projektu arteterapie ve Lvově, který má skrze umění pomoci s léčbou psychických potíží ukrajinské společnosti a jednotlivců jak teď, tak po válce. V druhé části Ondřej Chrást hovoří také o svém osobním příběhu potomka volyňských Čechů, který se po ruské invazi na Ukrajinu postaral o své vzdálené ukrajinské příbuzné. Aneb konečně podcast, který se nebojí pomáhat. A tak chcete-li pomoct i vy a přispět na zřízení Archy II, která na Ukrajině pomůže zachránit zase další vzácné památky, jděte na stránku www.zapojmeukrajinu.cz.…
Evropa chce razantně zvyšovat výdaje na obranu. A Česko nezůstává pozadu. Slovy ministryně Černochové má v plánu dávat v roce 2030 na zbrojení až čtvrt bilionu korun. "Evropa hraje malou roli a je totálně závislá na americké armádě. Pro USA nejsme partner, Evropa nemá žádnou vyjednávací sílu," tvrdil Dalibor Balšínek. "Teze, že zbrojení se vyplácí, je podivná," myslí si Jiří Peňás. Peníze podle něj logicky budou chybět jinde. Má největší zájmy na rozpumpování zbrojního průmyslu Německo, aby tak zalátalo díru, která zbyde po omezení produkce aut? Na Echo Poradě byl i Maciej Ruczaj, bývalý velvyslanec Polska na Slovensku a politolog spolupracující s Echem. Je Polsko daleko před zbytkem Evropy právě proto, že do Armády investuje víc dlouhodobě? Podle něj ne tak docela, prý jen dohání ztracený čas, modernizuje armádu a kupuje všude po světě, co je právě k mání. A došlo i na debatu o demokracii a o tom, jak se situace v Rumunsku týká i nás. Mají se státy Evropy obávat možnosti zrušení voleb? A je demokracie na rozcestí? Diskutovali Dalibor Balšínek, Maciej Ruczaj, Daniel Kaiser a Jiří Peňás.…
Tervetuloa Player FM:n!
Player FM skannaa verkkoa löytääkseen korkealaatuisia podcasteja, joista voit nauttia juuri nyt. Se on paras podcast-sovellus ja toimii Androidilla, iPhonela, ja verkossa. Rekisteröidy sykronoidaksesi tilaukset laitteiden välillä.
Daily Deals
Player FM - Podcast-sovellus
Siirry offline-tilaan Player FM avulla!
Siirry offline-tilaan Player FM avulla!
))
