Markéta Kutilová. Radikalizace migrantů a tikající bomba islamistů, slábnoucí Evropa a africké sny, strach a motivace vracet se do válek

Čestmír Strakatý

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

V důsledku hromadného přijímání uprchlíků, kteří v roce 2014 začali ve velkém přicházet do Německa, se země potýká s velkým problémem, který stále narůstá. Podle reportérky Markéty Kutilové tam sílí hlas nemalé skupiny lidí, kteří chtějí prosadit právo šaría a politicky i nábožensky ovládnout Starý kontinent. Při pohledu na některá města ve Velké Británii, Francii nebo ve zmiňovaném Německu je patrné, že se islámským radikálům krůček po krůčku daří obsazovat radnice a dostávat do vedení nejrůznějších institucí. Vědí, že čas hraje pro ně, nepřemýšlí totiž v horizontu příštích pár let, ale generací. Kutilová je přesvědčená, že se jedná o vývoj, který těžko někdo zvrátí, protože většina ze čtvrtmilionu migrantů, kteří do Evropy každoročně míří, pochází z islámských zemí. Děje se to bez jakékoli kontroly nad tím, kdo přichází, odkud a proč. Na řecko-makedonské hranici na vlastní oči viděla stovky roztrhaných pasů, protože začínat nový život je s novou identitou o poznání snazší. Zvlášť pro ty, kteří byli členy radikálních organizací, nebo kmenů. Mladí muži často tvrdí, že jsou nezletilí, aby mohli využít výhod azylu a tzv. slučování rodin, což dostihlo třeba Švédsko, kde o svém věku lhalo 60 % žadatelů. Vyloučeno není ani to, že tisíce kilometrů od Islámského státu potká oběť na ulici znovu svého trýznitele. Programy tzv. deradikalizace přitom ve státech, které je zavedly, vykazují pouze 10 až 15% úspěšnost. Co by pomohlo situaci zlepšit? Kudy vede cesta z tzv. černé Afriky, kdo se na ni vydává a kolik stojí? Jaká je pozice Hizballáhu a jak jeho působení vnímají samotní Libanonci? Jak to vypadá v největším syrském detenčním táboře? Nebo podle čeho si vybírá témata svých reportáží a pociťuje vůbec ještě strach? I na to jsem se reportérky Markéty Kutilové ptal.